Z partnerského webu Deník Referendum dnes vyberáme článok, ktorý sa venuje zdôrazňovaniu potreby boja s klimatickými zmenami z perspektívy zelenej politiky.
V březnu 2017 se v britském Liverpoolu konal kongres Evropských a světových zelených. Své dojmy a poznatky z něj přinášejí čeští účastníci Sára D. Vidímová a Josef Šmída.
V posledním březnovém týdnu se do přímořského Liverpoolu sjeli zelení a zelené z celého světa. V den, kdy začal v Británii platit článek 50 a země tak pomalu, ale jistě odchází z Evropské unie, se v kongresové hale v přístavišti Albert Dock na největší zelené události všech dob sešly na dvě tisícovky delegátů a delegátek Globálních zelených, Evropských zelených, Globálních mladých zelených a Zelených Anglie a Walesu.
Vzájemnost a sounáležitost, to je to, co člověk cítí, když je mezi zelenými, ať už v Evropě, Asii, Africe nebo Americe. Mezinárodní setkání mají zároveň obrovskou sílu, protože umožňují vystoupit z evropské „bubliny“ a vnímat ekologická a sociální témata komplexně a skutečně globálně. Není mnoho zajímavějších věcí než debatovat o dopadech globálního oteplování nebo obchodování s čokoládou s delegáty a delegátkami z Indie nebo Pobřeží slonoviny. Kdo z nás věděl, že odlesňování v této západoafrické země je z drtivé většiny důsledkem pěstování kakaa? A že i za Fair Trade čokoládami může být dětská práce?
Stejně tak se při večeři u jednoho stolu můžete zapovídat s pákistánskými delegáty a delegátkami, kteří i přes nestabilní situaci země bojují proti patriarchálnímu nastavení společnosti, a u dalšího zabřednout do debaty o francouzských prezidentských volbách. Všichni jsme odlišní, ale spojuje nás, že jsme zelení, sdílíme stejný náhled na svět, respektujeme přírodu a všechny lidské bytosti a bojujeme za ekonomickou a ekologickou spravedlnost.
Kde jsme se vzali? Jedním z důležitých impulsů pro sjednocení globálního zeleného hlasu byl summit Země v Riu de Janeiru na začátku devadesátých let. Tam sahají kořeny organizace Global Greens, jejímž cílem je propojit zelená hnutí a strany z celého světa a společně nejen sdílet rozdílné zkušenosti, ale hlavně hledat alternativy k politickému a ekonomickému systému a kriticky reflektovat globalizaci. V roce 2001 Globální zelení oficiálně vznikají a společně s nimi se rodí také Charta světových zelených, z níž čerpají zelené strany při tvorbě volebních a jiných programů. Letošní kongres se poprvé konal na severní polokouli a jedním z jeho cílů bylo diskutovat o hrozbách a výzvách současného světa a společně se podílet na vytváření zelených odpovědí na ně.
Jednoduše a udržitelně
Kongres zahajovala bývalá šéfka zelených v Austrálii Christine Milneová. Sklidila aplaus vstoje za svou kritiku globálního kapitalismu, v němž je podle ní prakticky nemožné realizovat zelenou politiku, a velmi razantně vyzvala ke změně ekonomického nastavení. Svoji řeč zakončila větou: „Budoucnost bude zelená, nebo žádná!“
Po jejím vystoupení následoval projev ministryně historicky první „feministické“ švédské vlády Isabelly Lovinové, jejíž fotka, na níž se svými kolegyněmi podepisuje vládní dekret, obletěla svět a byla vydávána za trolling Donalda Trumpa. Vedle švédského zeleného úspěchu se představoval také nedávný skvělý výsledek nizozemské Zelené levice a jejího lídra Jesseho Klavera v parlamentních volbách. Motto jejich kampaně, do které se zapojilo na několik tisíc dobrovolníků a dobrovolnic, znělo jasně: „Buďme jednodušší a přímí, jedině tak uspějeme.“ Vedle evropských a severoamerických příkladů jsme se seznámili se zelenými aktivitami na celém světě a Kongresem se prolínala témata jako udržitelný svět, alternativní ekonomika, boj se vzrůstající sociální frustrací, nenávistí a globálními nerovnostmi či rovnost pohlaví.
Celý článok si môžete prečítať v Denníku Referendum
Autormi článku sú Sára Drahokoupil Vidímová a Josef Šmída
Foto: ilustračné. organizácia Global Greens Zdroj: FB European Greens
