Z partnerského webu Deník Referendum dnes vyberáme komentár Kateřiny Smejkalové, ktorý sa venuje špecifickým úskaliam dotýkajúcim sa oblasti digitalizácie práce a spoločnosti. Akým spôsobom je možné vnímať túto transformáciu podoby trhu práce z hľadiska genderového kontextu?
Postupující digitalizace práce skrývá specifická úskalí jak pro pracující muže, tak pro pracující ženy. Musíme tedy kromě mnoha jejích dalších dimenzí věnovat pozornost i jejímu genderovému rozměru.
Technologické změny v hospodářství jsou v plném proudu a postupují razantně. V průmyslové výrobě jde zejména o nástup takzvaného Průmyslu 4.0, kdy jsme zřejmě na cestě k plně integrovaným, chytrým výrobním procesům, které se budou od objednávky až po doručení zboží řídit na základě vyhodnocování dat v průběhu procesu z velké části samostatně. Nezanedbatelnou změnou projde průmysl ale pravděpodobně i v důsledku vzniku crowdsourcingových online platforem. Ty firmám umožňují kroky, které se nutně nemusí odehrát bezprostředně v továrně, jako například vývoj či marketing, outsourcovat v podobě jednotlivých zakázek freelancerům shromážděným právě na těchto platformách.
Významným způsobem pak platformy proměňují i poskytování služeb nenavázaných přímo na průmyslovou výrobu, například těch přepravních (zde si zřejmě každý jako první představí firmu Uber) nebo poslíčkovských. V klasických kancelářských zaměstnáních je zlomovým prvkem zejména zavedení mobilních zařízení připojených na internet, s nimiž se práce dá najednou zvládat v podstatě odkudkoli a kdykoli.
Proměňují-li se takto zásadním způsobem všechny segmenty hospodářství, je jasné, že se podobně zásadním způsobem bude proměňovat i práce. Práce přitom pořád nejen v České republice vypadá výrazně odlišně podle toho, zda se při jejím zkoumání zaměříme na situaci žen, nebo nás bude zajímat postavení mužů. Za prvé stále existují nemalé skupiny povolání, která platí buď za mužská, či za ženská (přičemž ta ženská mají z nejrůznějších důvodů tendenci být hůře finančně ohodnocena).
Zároveň se ženy pořád výrazně méně často dostávají do vedoucích pozic, což vede spolu s finančním podhodnocením ženských povolání k tomu, že ženy vydělávají v průměru o pětinu méně, než na co si přijdou muži. Kromě toho je mezi muže a ženy velmi nerovně rozdělena starost o rodinné příslušníky, kteří to potřebují, jako jsou děti či senioři, a starost o domácnost – obojí leží mnohem častěji na bedrech žen než mužů. Kdykoli tedy na trh práce působí nějaký vnější vliv, je třeba se zaměřit na to, jaký bude mít dopad na muže a na ženy: jejich výrazně odlišná výchozí situace vede k tomu, že na ně v drtivě většině případů i jakékoli změny dopadají velice rozdílně. Nejinak tomu je u digitalizace hospodářství.
Důsledky digitalizace pro svět práce se dají rozdělit na důsledky kvantitativní a kvalitativní – můžeme se jinak řečeno ptát, kolik pracovních míst v průběhu procesu digitalizace vznikne či zanikne, ale také jak se promění pracovní podmínky. Co se první z otázek týče, pak jsou jakékoli odhady velmi obtížné. Stávající pracovní místa mohou zanikat, není to však čistě otázka technických možností. Do rozhodnutí firem se promítá také faktor nákladů, dále institucionálního rámce, v kterém hospodářství v tom kterém státě funguje. Například v USA se změny dějí rychleji a snadněji, protože tu existuje daleko menší ochrana zaměstnaných než kupříkladu v Německu, kde mají pracující naopak pravomoci o zavádění nových technologií plnohodnotně spolurozhodovat. Firmy podstupují i etické rozmýšlení. Podobně, jako jsou kupříkladu zakázány některé pokusy na embryích, se objevuje volání, abychom jako lidstvo podobně přistupovali k pokročilým formám umělé inteligence.
Celý článok si môžete prečítať v Denníku Referendum
Autorka: Kateřina Smejkalová, Foto zdroj: infotrie.com
