Trest, ktorý sa USA snažia napariť Julianovi Assangeovi, a mimoriadna snaha Britov vydať ho predstavuje jeden z najdôležitejších súčasných zápasov o podobu whistleblowingu, investigatívnej žurnalistiky i prístupu verejnosti k informáciám. Píše Alena Krempaská z Inštitútu ľudských práv v Deníku Referendum, našom partnerskom médiu v ČR.
K Assangeově smůle se v Ekvádoru, který mu před sedmi lety poskytl azyl chránící ho před vydáním do USA, změnil prezident. Nový prezident Moreno je Spojeným státům více než nakloněný, a dokonce sám figuruje ve Wikileaks. Ty krátce před Assangeovým vyhoštěním zveřejnily dokumenty o tom, že Moreno vlastní tajné účty s miliony v daňovém ráji v Panamě, psané na něj a na půlku jeho rodiny.
Doma se proti němu zvedla vlna protestů, a tak Moreno bryskně vyhodil Assange z ambasády a v západních denících pak líčil, jak Assange jezdil na skateboardu po chodbách a jemu se to zdálo neslušné. Žádný novinář se ho nezeptal na jeho korupční skandály ani na násilné potlačování demonstrací, zato mu poskytli skandálně velký prostor k tomu, aby Assange pomlouval.
Mezinárodní právo přitom říká jasně, že nelze odebrat azyl člověku, kterému kvůli tomu hrozí nebezpečí. Spojené státy přitom proti Assangeovi vznesly obvinění, kvůli nimž mu hrozí trest smrti. Ekvádorskému prezidentovi se to jen mimořádně hodilo – odvrátit pozornost od svých skandálů a navíc si u Američanů zajistit půjčku Mezinárodního měnového fondu. Nejenže toho sprostě využil a předhodil Assange „přátelům“, ale také to lživě zdůvodnil: Assange se prý na ambasádě špatně choval.
Ekvádorský konzul, který působil na ambasádě v Londýně šest ze sedmi roků Assangeova domácího vězení, uvedl, že žádné z těchto obvinění není pravdivé – ať už se jedná o kočku, jízdu na skateboardu po schodech nebo špatnou osobní hygienu. Těžko si lze představit, proč by tento diplomat ohrožoval svoji kariéru a dementoval slova své vlastní vlády, když ne kvůli očištění Assangeova jména.
Na čem vlastně americké obvinění vůči Assangeovi stojí? Na tom, že neměl publikovat informace z anonymního zdroje, i přesto, že byly ověřené a pravdivé. Assange sice není v pravém slova smyslu novinář, ale je vydavatel a Wikileaks je v podstatě médium, které publikuje dokumenty získané od whistleblowerů, tedy interní dokumenty, které měly zůstat utajené, ale svým obsahem jsou natolik závažné, že někdo riskuje kariéru či vězení kvůli tomu, aby se veřejnost o těchto špinavostech dozvěděla.
Wikileaks za dobu své existence neprohrála žádný soud a žádné z informací, které publikovala, nebyla fake news. Má-li tedy Assange stát před soudem za to, že publikoval pravdivé informace z anonymního zdroje, které chtěly vláda nebo korporace utajit, jaký precedens to představuje pro ostatní novináře a novinářky? Vždyť dělají totéž co on. Ve slovenském případě vraždy novináře Jána Kuciaka publikují různé deníky informace z anonymních zdrojů o pozadí vyšetřování. Půjdou za to také do basy?
Assange momentálně sedí ve vězení v Británii za něco, co se běžně vyřídí blokovou pokutou. Nemá přitom povolen ani přístup k právníkům. Britský ministr se dušoval, že pokud to soud povolí, on ho samozřejmě do USA vydá. Je jasné, že nejde o běžný soud, který by obvinění smetl ze stolu jako neopodstatněná a Assange by propustil na svobodu. Ne, je to dlouhodobá politická objednávka a v situaci chaotického brexitu, ve kterém se Británie nachází, si lze důvodně myslet, že Britové budou chtít Assange vyměnit například za ekonomické výhody ve vztahu k USA.
Je tragické, že ve vězení sedí člověk, který informoval o zločinech, a ne ti, kteří se zjevně dopustili zločinů proti lidskosti, vražd civilistů, zneužívání veřejných financí, vydírání jiných států a mnoha dalších přečinů, o kterých díky Wikileaks víme. Službu prokázal i Slovákům: díky dokumentům zveřejněným na Wikileaks jsme se mimo jiné dozvěděli, kolik stála Slovensko válka v Iráku, nebo že ambasáda dělá PR válce v Iráku a motivuje novináře, aby o ní psali „dobré zprávy“ a ovlivnili tak veřejné mínění ve prospěch tohoto nelegálního útoku, který má na svědomí stovky tisíc mrtvých.
Assange by neměl dostat trest smrti, ale Nobelovu cenu míru, na kterou byl šestkrát nominován. Jak sám říká, teď musíme převzít jeho obranu my, protože on sám se bránit nemůže.
Článok vyšiel v Deníku Referendum.
Zverejnené so súhlasom autorky.
Obrázok: Protesty na podporu Juliana Assangea pred radnicou v Sydney, 2010. Zdroj: Wikimedia.
