Z nášho partnerského portálu Deník Referendum vám prinášame aktuálnu reportáž z brnenského nájomného domu, v ktorom sa nájomníci spoločne s aktivistami postavili nelegálnym praktikám majiteľa. Píše Barbora Bakošová.
Do oken jednoho z nejhorších nájemních domů v Brně svítí první jarní paprsky. Dům stojí v těsné blízkosti frekventované čtyřproudové silnice, v městské části Židenice. Teplejší počasí jistě vítají i jeho obyvatelé. Majitel domu jim během letošní tuhé zimy pravidelně vypínal topení a teplou vodu.
Bydlení je ostatně pro zdejší obyvatele, které sem přivedla jejich složitá životní situace, každodenním domáháním se vlastních práv. Jsou sice regulérně platícími nájemníky, majitel domu jim však pravidelně upírá přístup k elektřině, teplé vodě nebo topení. Pouští a vypíná je, jak se mu zlíbí.
Teplá voda tak teče jenom v ranních a večerních hodinách. V zimě se téměř netopilo a v největších mrazech bylo v některých bytech jenom pět stupňů. Dvaatřiceti rodinám s dětmi, které zde žijí, to způsobuje vážné zdravotní komplikace. Mnohé děti trpí dýchacími obtížemi nebo jsou permanentně nachlazené.
Plíseň, zima a švábi
Nájem přitom není nikterak nízký. Za jednopokojový byt o rozloze přibližně pětatřicet metrů čtverečních zaplatí rodina přes deset tisíc korun. Čisté nájemné je šest tisíc tři sta, zbylé čtyři tisíce tvoří služby. Za prostor, v němž majitel není schopen opravit zásuvky, odstranit plíseň a v němž pobíhají švábi, je to nepochybně přemrštěná suma.
V jednom z takovýchto pokojů si povídáme se dvěmi nájemnicemi, paní Zdeňkou a paní Miladou. „Já mám například v bytě plíseň. Kluk mi ho teď na Vánoce přemalovával, ale už je zase venku. A byty nahoře, ty jsou naprosto černý. Dnes jsem taky na chodbě zabila šváby,” vypráví Zdeňka.
Majitel sice od svých nájemníků inkasuje nájem, neplní však základní povinnosti, které mu ze zákona jako pronajímateli náleží. V bytech neopravuje závady, neplatí deratizéry, které sem povolala hygiena na likvidaci švábů a štěnic, a nechává nájemce, ať si byty opravují sami bez proplacení výdajů. „Majitel řekne, ať si to lidé spraví sami, a donesou mu pak účet. Když mu však účet donesou, on jim ho neproplatí. Není přece normální nastěhovat nájemníky do bytu, kde je plíseň, kde jsou štěnice, rusi,“ říká paní Milada.
Majitel své nájemníky navíc podle dalších svědectví okrádá i na zálohách energií. Inkasuje od nich sumy, které neodpovídají reálné spotřebě, neposkytuje jejich vyúčtování, ani lidem nevrací přeplatky. Některé rodiny tak měsíčně platí až tisíce navíc.
Nájemní smlouva, kterou mají všichni obyvatelé bytů podepsanou, umožňuje majiteli dát jim na konci každého měsíce výpověď. Smlouva se navíc neprodlužuje dodatkem, jenž by podepsaly obě strany, ale nájemním lístkem, tedy něčím, co připomíná příjmový doklad.
„Je to nejhorší nájemní smlouva, jakou jsem kdy viděla,” komentuje jev Kristýna Fuchsová, právnička z organizace Drom. „Prodlužování smlouvy z měsíce na měsíc je obcházením občanského zákoníku. Smlouva je také obzvlášť krátká, má jenom jednu stranu. Většinou jsou práva a povinnosti nájemců a pronajímatele lépe specifikovány, aby obě strany věděly, jakými pravidly se řídit. Navíc majitel zakazuje ve smlouvě užívání adresy pro trvalý pobyt, což je opět v rozporu s občanským zákoníkem,” vypočítává Fuchsová nedostatky nájemní smlouvy.
Odsouzený majitel
Ubytovnu vlastní společnost R. Hero property s.r.o., jejímiž společníky jsou Robert Hrdina s manželkou Monikou, která je rovněž jednatelkou. Hrdina byl v prosinci loňského roku propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za podíl na rozkrádání dotací z ministerstva pro místní rozvoj. V roce 2015 byl odsouzen na tři roky vězení, po roce a půl ho z výkonu trestu podmínečně propustili.
Podle výpovědí nájemnic se situace na ubytovně po návratu Hrdiny z vězení zásadně zhoršila. „Když se vrátil, tak se tady začala vypínat elektřina, lidé ji neměli týden. Topení tady funguje vlastně dvakrát denně, ráno a večer od sedmi do devíti hodin. V únoru skončila topná sezóna, takže se tady už teď netopí. Jsou tady malá děcka, nejmladšímu jsou čtyři měsíce,” líčí paní Zdeňka.
Nájemnice též popisují, jak se je majitel snaží zastrašovat. Kvůli tomu si nikdo v domě nechce příliš stěžovat. „Pracovala jsem tady na vrátnici pět a půl roku. Že jsem se mu postavila, se mu nelíbí, a už mi vyhrožuje finančním úřadem, exekutory a podobně,” popisuje paní Milada.
Byla také svědkyní několika jeho fyzických útoků na některé nájemnice. Obyvatelé domu jsou pod tlakem, ale ze strachu, že by je i s dětmi mohl Hrdina vyhodit, se mu doposud báli postavit. „Celý barák má strach, že skončíme na ulici, protože každá z nás má děcka,” říká paní Milada.
Situace se vyostřila začátkem týdne, když majitel opět vypnul elektřinu. Nájemníci zavolali policii, která Hrdinu po několika hodinách přiměla proud opět zapnout. Za omezování v užívání bytu podala paní Zdeňka na majitele minulý měsíc trestní oznámení. Případem se zabývá policie, která ho ve středu překlasifikovala z přestupku na podezření z trestného činu a zahájila úkony v trestním řízení. Trestní oznámení zvažují i jiní nájemníci bytů.
Paní Zdeňce již Hrdina oznámil, že jí ke konci měsíce dává výpověď. Ona se se však stěhovat nehodlá. „Mně to řekl v pondělí, stoupl si deset centimetrů přede mne a říká: ,Ty prvního letíš.’ Ale pokud vím, tak na to nemá právo,” říká odhodlaně.
Výpovědí majitel hrozí více rodinám. Jak uvedl pro deník Mladá fronta Dnes, chystá se byty rekonstruovat a postupně rozprodat, proto je nechce dále pronajímat. Dle MF Dnes však o stavební povolení na stavebním úřadě zažádáno nemá.
Symbol obchodu s chudobou
Nájemníkům nyní pomáhají aktivisté a aktivistky z iniciativy Chceme bydlet, na něž se v lednu obrátilo osm nájemnic s prosbou o pomoc. „Náš základní cíl je, aby majitel poskytoval všechno, co má podle standardů nájemního bydlení poskytovat, a aby se vedle toho k lidem choval tak, jak je zvykem v těchto vztazích. A chceme to zajistit dlouhodobě,” říká člen iniciativy Jan Milota.
Nájemníkům například nabízejí podporu advokátů jak s trestněprávními, tak s občanskoprávními spory. Kromě již zmiňovaného trestního oznámení za omezování v užívání bytu plánují majitele žalovat i za bezdůvodné obohacení u výběrů částek za elektřinu, otop a teplou vodu.
Iniciativa se zaměřuje na obranu sociálně slabších obyvatel před spekulanty na trhu s bydlením. Před vánocemi organizovala demonstraci na podporu rodin, kterým hrozilo náhlé vystěhování uprostřed tuhých mrazů. To se díky tlaku veřejnosti podařilo prozatím zvrátit. Nyní je jejich záměr podobný – pomoci obyvatelům „Kuncovky” vynutit jejich nájemnická práva.
Situaci nájemníků monitoruje i město. Dům několikrát navštívil zastupitel za Žít Brno Martin Freund. V případě, že by odsud majitel vystěhoval více rodin, město pro ně náhradní bydlení zajistit nedokáže.
„Spor se vede primárně mezi pronajímatelem a nájemci, přímo do něj v této chvíli zasahovat nemůžeme. Jako město se ale chceme připravit na situaci, že se rodiny dostanou na ulici, i když nemáme prostředky jak zvládnout, pokud by se na ulici ocitlo tolik lidí naráz,” říká Freund. „Dům je symbolem obchodu s chudobou a jediným způsobem, jak na takový nepoctivý byznys reagovat, je nabídnout lidem jinou možnost bydlet,” doplňuje.
Takové možnosti by mohla přinést jednak kvalitní legislativa o sociálním bydlení, na jejíž prosazení však ministryně Marksová rezignovala, jednak koncepční městský program bydlení pro sociálně slabší skupiny obyvatel. Jedna z jeho podob, brněnský projekt Rapid Re-Housing, je momentálně v pilotní fázi.
Cílem je poskytnout rychlé bydlení padesáti rodinám v těžké životní situaci. Zdali se po zkušebním období stane trvalou součástí sociální politiky města, se ale teprve ukáže.
Foto: FB Chceme bydlet.
